Mrkvové šátečky s tvarohem

První semestr úspěšně za mnou, tak to chtělo pořádnou odměnu. Poslední dobou peču samé novinky, které mi padnou do oka při brouzdání internetem a stane se málokdy, že je udělám znovu, i když jsou výborné. Dnes jsem se ale rozhodla pro klasiku - rodinný recept z roztrhaného a roky používáním poničeného sešitku. Mrkvové šátečky už jsem neměla hrozně dlouho a nemohla jsem se dočkat až vytáhnu první plech z trouby a konečně znovu ucítím tu chuť.

Recepis je naprosto triviální a výsledek nedostižný!

Domácí celozrnné rohlíky

Opět jsem se rozhodla mazlit se s mým oblíbeným kynutým těštem. Možná bych měla navštívit doktora Chocholouška. Krásné zasněžené ráno, dobrá káva, prostě to byla pohoda.

Buchtičky s vanilkovým krémem a borůvkovým žahourem podle Koko

Vlastně nikdy jsem neměla poctivé, domácí buchtičky se šodó, jen ty ze školní jídelny s pudinkem. O receptu od Koko vím už dlouho, ale neměla jsem kuráž se do nich pustit. Poslední dva měsíce jsem s každým, s kým jsem navázala hovor na téma jídlo, mluvila o tom, jak strašnou chuť na ně mám. A slibovala, jak si je udělám, až bude čas, že.

A dneska na ně došlo, nevím proč jsem se odhodlávala tak dlouho, nic na tom není. A hlavně, já miluji tu romantiku, když zaděláte kvásek a potom necháváte kynout těsto na topení. Když ho zpracováváte, tak je teplé, voní. A je to prostě krása. 

Přiznávám se bez mučení, že s focením jsem si opravdu moc nevyhrála, protože já už měla takový hlad a takovou chuť tu nádheru sníst, to se snad ani nedá vypovědět.

Jsou opravdu, ale opravdu úžasné. Jdu si pro další porci 

Douwe Egberts - Chocolate aneb to jsem ještě nepila

Hmm... Káva! Smysly ihned zbystří a srdce se rozbuší ihned, jak to slovo uslyším nebo zavětřím tu omamnou vůni.

Nejvíce piji rozpustnou Tchibo, doma totiž kávovar nemáme. Do svého bytu si ho ale hodlám pořídit co nejdřív, i kdybych neměla na čem spát a měsíc co jíst, uprostřed mé kuchyně bude majestátně trůnit kávovar v ceně ojetého auta a vedle něj malý, roztomilý, hrnek z tenkostěnného porcelánu, nejlépe květovaný.

Už před časem mě zaujaly ochucené kávy Douwe Egberts, líbilo se mi, že nejsou slazené, jako ty, které si můžete dát v kavárně. Mamka mě od nich odrazovala. A nechala jsem si poradit? Nenechala. A teď to mám. Pamatujte! Mamky mají vždycky pravdu. Teda skoro vždycky.

Když jsem otevřela sklenici, vůně byla vcelku libá. Už jsem se nemohla dočkat, až se voda začne vařit. Zalila jsem 2 lžičky kávy. Čichám k hrnku a... počkat... to smrdí jako nějaký plast. S nadějí v lepší chuť kávy jsem usrkla. Božeee.... To je hnus! Při nejlepší vůli necítím chuť čokolády. Ani neumím říct, jak to vlastně chutná. 

Takže jsem vyhodila 150 Kč a zkazila si několik nadcházejících rán, kdy se budu muset před mamkou tvářit, jak je ta káva strašně výborná. No přece jí to nepřiznám, že jo.

Už žádné experimenty ve světě kávy. Alespoň ne v nejbližší době.

Pomerančový koláč s kardamonem a cukrovou polevou

V rámci odměňování se za úspěšnou zkoušku, i za to, že tak úspěšně dodržuji novoroční předsevzetí, což znamená, že běhám jako divá a jím zdravě, jsem upekla tenhle koláč. Recept je originálně z Brit + co, trochu jsem ho upravila k obrazu svému. Tedy ubrala polovinu cukru, Američani jsou se slazením totiž vážně blázni, a místo červených pomerančů použila normální, ale bio. 

Mimochodem, stránka Brit + co mě poslední dobou dost baví. Denně ji aktualizují a přidávají různé DIY návody, tipy na vychytávky a taky recepty. Kategorii receptů nejvíce sleduji a oceňuji, to je jasný. Mám i aplikaci na mobilu, takže když mám chvilku, třeba v metru, kouknu tam. Nedejbože, když přidají nějaký recept a ještě jsem hladová, to mi potom teče po bradě slina.

No a jdeme na ten koláč, že jo. Nejdřív mě nadchnul, ale potom jsem měla trochu obavy, že na kardamon přece jen nejsem vůbec zvyklá a nebude chutnat mě, ani nikomu z rodiny. Mýlila jsem se a to je dobře :)